Říjen 2011

I lose my love 3

28. října 2011 v 16:11 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Protože Věruška má asi hodně práce a nestíhá to číst, tuhle kapitolu bych chtěla věnovat Alence (http://my-life-13.blog.cz/), protože ona se vždycky tak moc těší na to, až se zase objeví něco, co jsem já napsala J Takže, jdeme na to ;)
Natally:
Jeho ústa byly blíže a blíže, ale…
Chtěla jsem ho, strašně moc, chtěla jsem, aby jeho ústa mě políbili, ale…
On by to vyhrál! A to já nemůžu dopustit! Já vždycky všechno vyhraju! Takže i teď! Já mu nepodlehnu!
Jeho ústa byly blíže a blíže, ale já se odtrhla a běžela ke dveřím.
"Já vyhraju!" vyplázla jsem na něj jazyk a zavřela se v pokoji.
Stála jsem za zavřenýma dveřma a poslouchala jsem Jareda. Pořád si něco mumlal. Nerozuměla jsem mnoho, ale bylo toho dost na to, aby mi to dávalo smysl.
"Jarede!Teď si to posral! Ona je až moc dobrá na to, aby si jí přetáhnul…"
Pak jsem zaslechla zvuky. Zřejmě z kuchyně. Ano!
Nejen, že jsem něco slyšela, ale hlavně cejtila. Spálená zelenina?
"Kdo si může vařit v jednu ráno zeleninu?" pomyslela jsem si a šla za ním dolů.
Když mě viděl, zazmatkoval a upustil pánev.,
"Aby ti náhodou oči nevypadly!" řekla jsem s úsměvem. Nijak to neokomentoval.
Společně jsme uklidili kuchyň a já si šla lehnout.
*
*
*
Vzbudila mě ohromná bouřka. "Tohle je fakt super noc!" řekla jsem si. Bylo pět hodin a přišlo mi zbytečný znovu usínat, stejně bych neusnula. Mám z bouřky docela strach, chtěla jsem si rozsvítit, ale vypnuli elektřinu. Jak jinak.
Vzpomněla jsem si na jeden můj oblíbený romantický film. Byla bouřka a holka ležela na posteli v jiném pokoji než kluk. Přesně můj případ. Šla za ním a lehla si k němu. Takže i já sebrala veškerou svojí odvahu a šla jsem k Jaredovi do pokoje. Bylo fajn, si zahrát na holku z filmu.
Chvíli jsem ho jenom pozorovala, jak spokojeně oddychoval a krásně spal.
Přišla jsem k němu, klekla jsem si a snažila jsem se ho zbudit.
"Jarede.. Jarede.. Slyšíš? Vstávej.."
"c-c-c Prooč? Natally, víš, kolik je hodin?"
"Jo. Je bouřka. Mám strach."
"Tak si lehni vedle mě." Neváhala jsem ani vteřinu. Přitulila jsem se k němu a hlavu si položila na jeho mužnou vypracovanou hruď a rukou jsem mu obkreslovala břišní svaly.
Byl dost ospalý, ale i přesto se přemohl a otočil se tak, že ležel nade mnou a snažil se v té tmě najít mé oči.
Levou rukou se mi snažil dostat pod triko, ale já se samozřejmě nenechala a vyvlíkla se mu.
Lehl si vedle a usnul.
Přitulila jsem se znovu a snažila se nevnímat bouřku a taky usnout.
*
*
*
Asi v devět hodin ráno mě probudila vůně lívanců.
Jared vedle mě nebyl, takže bylo jasné, že se pokouší o zázrak.
Udělat lívance.
Vstala jsem a šla za ním dolů do kuchyně.
Byl tak neuvěřitelně sexy, když stál u tý plotny. Měl na sobě jenom tepláky…
Sedla jsem si za pult a nemohla jsem z něho spustit oči.
"Sluší mi to viď?" otočil se ke mně Jared.
"Máš jenom tepláky."
"No právě. Sexyyyyy!"
"Ehm, pane Leto, myslím si, že si asi o sobě až příliš moc myslíte."
"Tsss. Udělal jsem lívance. Dáš si taky?"
Vzala jsem si talíř a oba jsme se přesunuli k jídelnímu stolu.
Sedl si proti mně a já neustále cítila jeho pohled. Když jsem se na něj podívala, sklopil hlavu, aby asi nebylo pozvat, že na mě celou snídaní civí.
A zrovna tohle byla moje chvíle. Nevěděla jsem, jak ho vyprovokovat.
Ale po chvilce mě napadla taková ta klasika.
Začala jsem hledat svojí nohou tu jeho a když jsem jí našla, začala jsem mu jezdit po ccelé jeho noze až nahoru. Když moje noha byla až nahoře u "toho místa" dala jsem nohu dolů, vstala jsem a odešla jsem i s talířem zpátky do kuchyně.
Když jsem talíř pokládala do dřezu, slyšela jsem kroky.
Jared ke mně přišel, otočil mě k sobě a vyhoupl mě na kuchyňskou linku.
"Co děláš? Pusť mě! No ták! Pusť" zmateně jsem máchala rukama kolem sebe a snažila jsem se ho odstrčit.
Chtěla jsem ho, hrozně moc, ale teď už jsem měla důvody, proč si s ním nic nezačínat.
PRVNÍ: Nemůžu ho nechat vyhrát!
DRUHÝ: Nechci, aby mě potkalo další zklamání.
"Jarede!Pusť mě!"
"Necukej sebou!" křikl na mě Jared. V tu chvíli jsem úplně strnula. Oba jsme se uklidnili. Seděla jsem na kuchyňské lince a roztaženýma nohama a dívala se Jaredovi do očí. Do jeho krásných modrých očí.
Ani jeden v tu chvíli nebyl schopnej jedinýho slova.
Jared chytil můj obličej do dlaní a pošeptal:
"Prosím…"
"Proč mě prosím?"
"Neodcházej" neodcházej… Zná mě dva dny! Proč to říká?
Přitiskla jsem si ho blíž k sobě a obmotala jsem si kolem něho nohy.
"Musím."
"Ale.." Nestihl nic říct. Odtáhla jsem se od něho a odešla nahoru pro své věci.
Když jsem se oblékla a v předsíni našla svojí kabelku, vrátila jsem se zpátky k němu do kuchyně.
Pořád tam stál, nehybně, tiše stál..
"ahoj" odešla jsem.
Když jsem přišla domů, okamžitě jsem si to namířila do koupelny a dala jsem si sprchu.
Převlíkla jsem se, trochu jsem poklidila a uvařila si oběd.
Po obědě jsem přemýšlela, co bude dál.
Mám se teď za ním vrátit?
Mám se vůbec někdy vrátit?
Mám na něj zapomenout?
Mám dát výpověď?
Mám… ?
DOOST! Zařvala jsem na sebe.
Vstala jsem z pohovky a hledala jsem v kabelce mobil.
Našla jsem.
Sice asi po 20 minutách a ještě ke všemu na stole v kuchyni, ale našla jsem ho.
Zavolala jsem Emily. Mojí jediný a nejlepší kamarádce.
Měla jsem hodně známých, ale o nikom jsem nemohla říct, že je můj kamarád.
To jenom ona. Vždycky stála při mně. Vždycky..
"No ahoj zlato, už si se mi tři dny neozvala!" jakmile jsem uslyšela Emilyn hlas, vyčaroval se mi na tváři úsměv.
""Noo Ahoj! Promiň, že jsem neozvala, ale mám už tu práci, takže…" přerušila mě: "jojo. Chápu. Je mi to jasný. Už nic dalšího neříkej. Za hodinu v naší kavárničce?"
"Jo. Budu se těšit. Pá"
"Pá"
Oblékla jsem se a vyrazila jsem do naší oblíbené kavárny.
Emily už tam na mě čekala.
"Objednala jsem nám Latté."
"Díky"
"Tak a teď povídej.."
"Prostě jsem prohlížela noviny a uviděla jsem tam ten inzerát…"
Začala jsem jí vyprávět všechno, co se událo za ty dva dny.
" … A teď potřebuju poradit, co dál."
"Natally. To snad né! To jako.. Nemám slov." Emily vážně vypadala, že jí nic nenapadá.
"Aha. Takže mi poradíš nebo né?" trochu jsem se zasmála jejímu údivu.
"No, možná bych měla takový malý nápad." Vyhrkla ze sebe.
"Sem s ním"
"V pondělí normálně nastoupíš do práce. Ale.." stichla.
"Ale co?"
"Ale místo normálních džínů a trika budeš mít na sobě fakt sexy oblečení a místo práce ho budeš provokovat."
"e-e-e. Za prvý: Nemám moc oblečení, co je tak sexy, jak si ty představuješ a za druhé: Když nebudu pracovat, vyhodí mě a já teď práci potřebuju."
"Myslíš, že tě chce vyhodit? Vždyť tě skoro přetáhl na kuchyňský lince a pak tě ještě prosil, aby si neodcházela."
Ona měla pravdu. Zase..
Zaplatili jsme a šli nakupovat.
"Tohle je sexy." Emily mi ukázala ty nejkrásnější šaty, které jsem kdy viděla.
"Tak na to zapomeň"
"Ale proč?"
"Protože jsou krátký a určitě by mi neslušeli."
"Opravdu s myslíš, že by neslušeli brunetce s dlouhýma hubenýma nohama? Nekecej a dělej! Obleč je."
Oblékla jsem si je a ..
.. Slušeli mi!
Po dlouhém váhání jsem si je nakonec koupila.
Nějak tak asi mohli vypadat:
S emily jsem se rozloučila vyrazila jsem domů. Koukla jsem na mobil, jeslti mi někdo nevolal a měla jsem 15 zmeškaných hovorů.
Od Jareda.
Telefon jsem si vypnula a lehla si na gauč.
Asi hodinu jsem koukala na nějaký nezajímavý film. Vstala jsem, šla se osprchovat a šla si lehnout.
Nemohla jsem spát, tak jsem se vrátila zase do obýváku a zapnula si telefon. Koukala jsem na obrazovku telefonu asi 10 minut a nakonec jsem…

Další omluva.. Já vím, jsem hrozná

24. října 2011 v 13:10 | Summer_Echelon
Ahoj všichni, moc se omlouvám, ale nějak to nestíhám. ! :/ Zase !! Já vím, jsem hrozná!! .. Ale kapitola I lose my love_3 se tu určitě objeví v úterý. ;) ♥ A chtěla bych pokročit i v Koncertu.. .:))

Ehe ehe..

23. října 2011 v 15:59 | Summer_Echelon
Jak mám začít. No, zřejmě tím, že zase nestíhám a mám hrozný depky.. :/ Nic se nedaří. Na blog kašlu, vím to. :/ Ale budu se snažit to, co nejdříve napravit!
Mám teď docela dost práce s naší "společností" <--Nebo jak bych to řekla. :D
Takže asi takhle.. Když všechno dopadne dobře, večer by tu měla být další kapitola I lose my love. A taky bych měla zase začít psát Koncert že jo??

I lose my love 2

8. října 2011 v 20:39 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Natally:
Když jsme s Jaredem jeli ke mně domů, uvědomili jsme si, že je už 5 hodin a to semnou chtěl jít v 7 hodin ven. Dohodli jsme se, že se zastavíme u mě, já se převléknu a vyrazíme.
"Chovej se tu jako doma. Jdu se teda převléknout. A moment.. Kam že to vlastně jdeme?"
"Kino, jídlo, procházka?" řekl Jared a sedl si na pohovku. Přikývla jsem o odešla z obýváku.
Asi 10 minut jsem prohlížela svojí šatní skříň, která už hodně dlouho neviděla žádnou změnu, furt to samé oblečení.
Když jsem konečně něco našla, dalších 10 minut jsem strávila tím, že jsem přemýšlela nad trikem a sukní a šatami. Zvolila jsem šaty. Už jen pro to, že jsou víc sexy, jsou rudě červené a do půlky stehen.
"Tak, první věc máme za sebou." Pomyslela jsem si a přesunula jsem se do koupelny. Stoupla jsem si k zrcadlu na okraj jsem si položila šminky, hřeben..
Svázala jsem si vlasy do polovičního culíku, namalovala jsem si řasy a na pusu jsem si dala svojí oblíbenou červenou rtěnku.
Cákla jsem na sebe parfém a chystala se vrátit se Jaredem. Zaslechla jsem ho:
" A vyrazíme ještě dnes, nebo si mám ustlat tady?" Nic jsem mu neodpověděla a dál jsem se prohlížela v zrcadle. Pak jsem přišla za ním. Seděl na pohovce a nohy měl pohozené na stolku.
" Nečekala jsem, že to vezmeš až tak doslova."
"ee.."
"řekla jsem: Chovej se tu jako doma. Ach jó. TeĎ abych ještě začala uklízet. Určitě budu mít od tvých nohou zasmraděnej celej stoleček."
"Né. Já.. Já to pochopil. Já jen. To tvoje oblečení. Ty celá. Jsi krásná." Řekl to, usmál se a já stuhla. Chvíli jsem mlčela ale pak jsem se vzpamatovala a řekla jsem mu:
"Krásná? Panééé!! Proberte se!" začala jsem se smát a odešli jsme. Nastoupila jsem do auta a Jared nás odvezl před kino a zjistili jsme, že film dávají až za 2 hodiny.
"Nechceš se projít?" zeptal se mě Jared.
"Můžeme. Nedalo odtud je pláž, můžeme jít podél pláže."
Souhlasil a já ho odvedla na pláž. Poměrně dlouho jsme šli podél pláže a pak jsme narazili na menší restauraci.
Měli jsme oba hroznej hlad, takže jsme si to tam okamžitě namířili.
Během večeře bylo poměrně ticho a já ticho moc v lásce nemám.
"Jaké to je? Zeptala jsem se Jaye. Ten jen zdvihl hlavu a nechápavě koukal.
"Co přesně myslíš?"
"Jaké to je, být slavný?" chvilku mlčel. Podíval se do jídla, pak zase na mě a povzdychl si.
"Ze začátku mě to bavilo. Je milé, když jdeš po ulici a lidi tě poznávají. Křičí tvoje jméno, chtějí tvůj podpis, chtějí fotku s tebou. Je to fajn. Ale pak to bylo horší a horší. Nemám žádné soukromí. Není zrovna příjemný, když tě potká nějaká patnáctka a zařve: "Panebože! Tohle je Jared Leto." A omdlí před tebou. A pokud jde o vztahy. Vždycky se časem ukázalo, že semnou holka byla jenom proto, že se chtěla buď zviditelnit a nebo že chtěla peníze." Nic jsem mu na to neřekla a dál jsem jedla.
Jared se mi začal zdát nějaký nervózní. Neustále mi koukal přes rameno a kdyžjsem se otočila, seděla tam nějaká holka.
"Bývalá? Že se na ní tak koukáš?"
"Né. Je to buď fanynka nebo novinářka"
"Proč jsi tak nervózní? Vždyť je to jen fanynka."
"Jen fanynka? Natally! To už nejde vydržet. Poslouchala si mě vůbec před chvílí? Nemůžu se ani najíst! Miluju všechny moje fanoušky a fanynky, ale rád bych se najedl."
"Promiň" špitla jsem, možná mě ani nebylo slyšet a objednala jsem nám kafe.
Jared vstal a šel na WC.
Zahlédla jsem, že servírka už nese kafe, Jared si jí nevšiml, z toho neustáleho pozorování té "fanynky", a vrazil do ní!
Oba dva byli celý od kafe.
A konečně vyšlo najevo, kdo je ta holka!
Byla to fotografka, která čekala na svojí chvíli!
Okamžitě ho nejmíň pětkrát vyblejskla a začala se ptát na ty jejich stupidní otázky typu:
"Co nám k tomu řeknete?
Na koho jste myslel?
S kým tady jste?"
Jared jí ignoroval a pomáhal servírce vstát. Omluvil se jí a odešel.
Fotografka odešla a já čekala na Jareda.
Když přišel, neměl na sobě mikinu, protože byla celá mokrá. Zaplatil a odešli jsme.
Sundala jsem si boty a šla po pláži bosa. Šla jsem před ním a když jsem ho neviděla, věděla jsem, že na mě kouká.
K šatům jsem si vzala velkej černej šátek, který jsem si obmotala kolem sebe. Vypadalo to pěkně a hlavně mi nebyla zima.
Zastavila jsem si a počkala na Jareda než ke mně přijde. Bylo na měn vidět, že se třese.
"Je ti zima?"
"Jo. Tobě?"
"Vůbec. Tu máš. Vezmi si ten šátek. Aspoň trochu tě zahřeje."
"Nemá to být spíš obráceně? Že kluk dává holce nějaké oblečení, aby jí nebyla zima?"
"To sice jo. Ale já na rozdíl od tebe koukám před sebe a nevrážím do lidí, kteří nesou pití." Podala jsem mu šátek a konečně se na jeho tváři vykouzlil úsměv.
" Hezky voní.." dodal.
"Co teď? Je už dost pozdě. Film jsme zase propásli. Takže tě mám odvést ke mně?" udiveně jsem zdvihla obočí a pootevřela ústa.
"Co? K tobě? Snad ke mně né?"
Jared sklopil hlavu a začal se smát.
"Je vidět, že v zeměpise moc dobrá nejseš. Můj dům je blíž, než tvůj byt. Takže co? Takže jedeš spát ke mně." Řekla a nepřestal se smát.
"Ale já nemám s sebou žádné věci a neznám tě a ty neznáš mě a.." vymlouvala jsem se na všechno možný, ale proč vlastně bych u něj nemohla přespat?
"Ale prosim tě. Jde to. Věci ti pučím. Tak pojď. Už jsme skoro u auta." Přikývla jsem a nazula si boty.
"Prosím slečno" otevřel mi dveře od auta a já nastoupila.
Během jízdy jsem nemohla spustit oči z Jareda, byl tak roztomilý když se soustředil na jízdu.
"Proč furt na mě koukáš?" zeptal se Jared a já se usmála.
"To děláš vždycky? S každou osobní asistentkou? Pozveš jí do kina, na večeři a pak k tobě domů?"
"Proč to děláš? Proč to kazíš? Byl to přece hezkej večer né? A když už jsi se zeptala. Tak né. Jsi první. Ty ostatní byli.. No, radši nic. Prostě, vždycky se semnou chtěli jenom vyspat a pracovat neuměli. Ty jsi jiná."
"Jo, jsem jiná. Vyspat se s tebou? Ani za boha." Řekla jsem a začala jsem se hlasitě smát.
"Tss. Jak chceš. Tohle si říkat neměla." Dodal a zastavil. Byli jsme na místě.
Nevěděla jsem, co tím myslel.
"Tss. Jak chceš. Tohle si říkat neměla."
Brzo jsem pochopila. Jared se urazil.
"Dáš mi prosím ručník? A nějakej kartáček na zuby a ty ostatní věci?" zeptala jsem se ho. Seděl na židli v kuchyni a koukal do mobilu.
Nic neříkal.
"Fájn. Jdu domů." Vzala jsem si tašku, která byla pohozená na pohovce a chystala se odejít.
Zastavila mě jeho ruka. Chytil tu mojí a stiskl jí.
"Zahrajeme si jednu hru platí?" řekla a já na něj jen nechápavě koukala. Pustil mě a odešel.
"ehe. A jakou?"
"Nedělej, že to nechápeš. Stejně jsi si začala první." Chvíli jsem čekala, jestli příde, ale pak jsem se vrátila zase do obýváku.
Přišel a držel v ruce ručník.
"V koupelně je všechno připravený. Aspoň si to teda myslim. Můžeš se jít umýt." Byla jsem takl trochu rozklepaná. Už byl zase jinej. Tentokrát uvolněnej, ale přesto v křeči!
Mávla jsem nad tím rukou a šla do koupelny. Vysprchovala jsem se, vyčistila si zuby a otevřela dveře. Kousek ode mě stál Jared. Teď už se zase tvářil jinak. Zaskočeně.
Držel nějaké oblečení, když mě uviděl, oblečení mu vypadlo a spadlo na zem.
"Proč se tak tváříš? Mám někde pastu?"
"Né. Ale stojí přede mnou přitažlivá brunetka s dlouhýma krásnýma nohama a je omotaná jenom v ručníku." Už jsem to pochopila. Všechno! I tu jeho hru! Usmála jsem se a zavřela se v koupelně.
Oblíkla jsem si jeho černé triko. Otevřela jsem a pořád tam stál!
"Co zase?! Vždyť mám na sobě už triko!" řekla jsem s úsměvem a založila si ruce.
"Máš fakt krásný noh… Vlasy." Zakoktal.
"Jooo. Děkuju. Nemáš ještě nějaký tepláky? Víš, to triko je docela krátký a jak tak na tebe koukám, nedělá ti to moc dobře." Řekla jsem a začala jsem se smát.
"Všechny moje tepláky by ti byly velký v pase. A mě to nevadí když máš jenom triko."
"Velký? Vždyť ty vážíš 5 kilo i s postelí a s železnýma klíčema." Zdvihl obočí a odešel do ložnice. Začal přehrabovat skříň. Po chvilce hledání se zamnou vrátil a ruce měl nějaké tepláky.
Vzala jsem si je, otočila jsem se a šla do koupelny. Věděla jsem, že se na mě pořád dívá a proto jsem se chtěa ujistit, jestli opravdu vim, co to je, ta jeho hra.
Před dveřma od koupelny jsem naschvál upustila ty tepláky na zem, abych se pro ně musela ohnout.
Ohla jsem se tak moc, že jsem si byla jistá, že mi byly vidět kalhotky.
Slyšela jsem, jak vzdychl. Už jsem chtěla zavřít dveře, ale chytil mě za ruku a přitáhl ke stěně.
"Takže už chápeš, o co jde v tý hře, že jo?" Nic jsem neřekla. Dělala jsem, jakože o ničem nevím.
"Provokuješ mě! Víš, že se mi líbíš. A já vím, že při každym dotyku, to dělá dobře i tobě! Takže teď jsem na řadě já!"
Nebezpečně se začal přibližovat k mým rtům a v hlavě se mi začalo promítat všechno z dneška. Znám ho 9 hodin a už jsem k němu začala něco cítit. Cítím se s ním moc dobře. Až moc dobře. Tak moc, že to ani popsat nejde. Je tak neskutečně dokonalý! Jeho modré oči, jeho vlasy, jeho hlas, jeho rty, jeho všechno mě přitahovalo. Jeho dotyky ve mně vyvolávaly zvláštní chvění.
Jeho ústa byly stále blíž a blíž, ale..

Bury me! Bury me!!

8. října 2011 v 17:35 | Summer_Echelon |  30 Seconds To Mars

Omluva

6. října 2011 v 14:51 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Moc se všem omlouvám za to, že poslední dobou na blog kašlu. Ale je škola a jiný povinnosti. :/ TAk doufám, že do konce týdne tu bude další kapitola. I Koncert a i I lose my love ;) ♥

Postavy do povídky: I lose my love

2. října 2011 v 16:29 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Je tu nová povídka a měli byste vědět, jak vypadaj hlavní postavy.
Natally Brooks si představuju asi takhle:

Ve skutečnosti je to: Megan Fox :D

A pak je tam další postava. No, myslím, že fotku sem asi ani dávat nemusím, protože všichni moc dobře Jareda Leta znáte. Ale tak, pro jistotu. :D
Je to zkrátka ťunťa. Co si budeme povídat. :D
Když všechno klapne, tak možná dneska už tu bude další díl I love my love (zkratka: ILML)
To je asi všechno co jsem chtěla napsat, tak se mějte ;)