Září 2011

Jasný noo :DD

23. září 2011 v 22:01 | Summer_Echelon |  30 Seconds To Mars

Mr. Nobody *♥

23. září 2011 v 16:58 | Summer_Echelon |  30 Seconds To Mars

I lose my love 1

20. září 2011 v 11:28 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Rozhodla jsem se, že napíšu další povídku. Tentokrát bude o Jaredovi a Natally Brooks. Tuto povídku bych chtěla věnovat Věrušce. Která to asi stejně číst nebude, ale i tak bych jí to chtěla věnovat. Jsme kamarádky už 10 let! Já vím, nejsem zrovna ideální kamarádka (neboď jí dělám docela často naschvály :DD) ale i tak si myslím, že mě má ráda. ♥♥ Vždycky mi se vším pomůže a za to jí moc děkuju. :))*

Natally:
Seděla jsem na pohovce a přemýšlela o své budoucnosti. Potřebovala jsem práci a jediné co v novinách bylo: osobní asistentka nějakého Jareda Leta. To jméno mi skoro nic neříkalo a proto jsem se koukla na net. "Hmm, pěknej." Řekla jsem si a zavolala na to číslo. Ozval se příjemný hlas: "Ano?" "ehe.. Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, je ještě volné to místo ohledně té osobní asistentky?"
"Jasně. Jsem rád, že se konečně někdo ozval. Dáme si schůzku?"
"Ano. Kde kdy v kolik?" řekla jsem nervózně a slyšela jsem, jak se směje.
"Nemusíte být nervózní. Já vás neukousnu. Takže ve 14: 00 hod a této adrese: ……." Nadiktoval mi mi zřejmě jeho adresu a rozloučili jsme. Bylo 12 hod. a proto jsem si šla udělat oběd, rychle jsem se naobědvala, šla se umýt, namalovat se, obléct se, svázat si vlasy do copu a vyrazila jsem. Taxíkem jsem přijela před ohromný na bíle vymalovaný dům, zaplatila jsem taxikářovi a přišla k tomu domu. Zazvonila jsem na zvonek a on otevřel. Když jsem ho viděla na fotce, řekla jsem:" hhm, pěknej" jenže když jsem ho teď uviděla na vlastní oči, neměla jsem slov. Byl tak geniálně nepopsatelný. Jeho krásné tmavé vlasy, bílé volné triko a černé kalhoty na mě zapůsobili. A ty jeho nádherné oceánově modré oči!
A pak promluvil: "Ahoj. Já jsem Jared. Jared Leto. Navrhuji tykání." Řekl a usmál se.
"eeee. Tak dobře. Ahoj. Já jsem Natally Brooks. Můžu teda dál, nebo budeme stát mezi dveřmi?" oba jsme se pousmáli a on mi pustil dál. Vešla jsem a uviděla před sebou neuvěřitelně nádherně vybavený barák. Provedl mě tam a šli jsme do jeho pracovny.
"Takže, napíšeme takovou menší smlouvičku?"
"Klidně. Hlavně abych už mohla začít." Řekla jsem a on na mě pohlédl velice zajímavým pohledem. Takovým okouzlujícím pohledem.
Podepsala jsem smlouvu a Jared navrhl úplně super návrh.
"Ty, Natally, co děláš dneska večer?" a zakousl se do spodního rtu. Tvářil se u toho, jakoby věděl, že nechci jít.
"Dneska? Nic. Jako každý večer. Proč?" zeptala jsem se, on se zvedla ze židle, takže samozřejmě, že jsem se zvedla taky. Nic mi neodpověděl a dovedl mě ke dveřím.
Před dveřmi se zastavil a řekl:
"Takže tě v 7 u tebe doma vyzvednu."
"Vždyť nevíš, kde bydlim!" řekla jsem mu a zdvihla obočí.
"Tak by si mi to měla nadiktovat nebo tě mám vyhledat GPS-kou?" a začal se smát. A já jsem jenom udiveně koukala. Určitě chtěl jít semnou ven jen proto, že chce probrat věci, ohledně té práci. Takže jsem to nebrala nějak vážně a nadiktovala mu svojí adresu. Rozloučili jsme se a já jsem si zavolala taxíka. Když mě viděl, jak nastupuju do taxíku.Vyběhl ven a zařval:
"Natally, já jsem nevěděl, že nemáš auto. Pojď sem, já tě odvezu."
Vystoupila jsem a Jared mě odvezl.
*
*
*

Koncert_13

18. září 2011 v 21:36 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Shannon:
Ona je tu semnou!.. Žije semnou. Sdílí semnou všechno! Miluju jí! Je dokonalá! Každej její pohyb, každý její slovo. Všechno na ní je dokonalé. Celý měsíc s ní je úžasný. Každý den jsme dělali něco jiného. Ona je tak dokonalá! Toto nemůže být ani pravda! Jak je všechno kolem nás dokonalé.
Christine:
Už jsem s ním měsíc! Třeba jsem ho už omrzela. Třeba mě už nemiluje. Každý den s ním byl perfektní, ale co když je už konec? Nevím. Nevím. Bojím se dne, kdy potkám Petera. Bojím se toho, že se Shannon zamiluje do někoho jiného. Neustále se něčeho bojím. Možná bych měla.. NÉ! CHRISTINE! NEMŮŽEŠ SE S NÍM ROZEJÍT! On tě miluje a ty miluješ jeho ! Tak se uklidni!
Jenže…
Teď už to bude jiné. Zase začnou koncerty a já tu budu pořád sama… Asi už to nemá cenu.
Shannon dnes odjel s Tomem na celý den někam. Ani vlastně nevím kam.
Rozhodla jsem se, že trochu pouklidím barák a pak udělám něco k jídlu. Šla jsem do ložnice oblíkla si tílko a krátké kraťásky. Sešla jsem dolů, vzala si koště a začala zametat.
Po dvou hodinách uklízení obrovského baráku jsem toho měla fakt dost a proto jsem si šla uvařit špagety. A toto se opakovalo skoro každý den. Každý den jsem byla sama doma a po tejdnu už jsem to nevydržela a zavolala Lindě.
"Ahoj, stalo se něco?"
"Ahoj. Néé. Vůbec nic, já jenom, jestli nemáš dneska večer čas? Nechceš někam zajít? Dlouho jsme nikde nebyli."
"jasně. Budu ráda. Tak v 7 před tvým bytem?"
"ehee. Já tam nebydlím."
"Cooože?!"
"Bydlim u svého přítele. Do zprávy ti pošlu ardesu."
"No. Vypracovala si se. Musíš mi toho hodně říct. Tak já se budu těšit. Zatím ahoj."
Bylo už pět hodin. Takže jsem napsala Shannovi, nepřijdu domů až ráno, že přespím u kmošky. Oblékla jsem se, namalovala jsem se a zazvonil zvonek. Linda přišla.
"Co to?" zeptala se mě bez jakéhokoli pozdravu.
"Co co?"
"Tenhle barák! Tady bydlí Shannon Leto! Co tu děláš? Uklízíš mu? Děláš mu sekretářku?"
"Já s ním žiju!"
"cccc-c-c-cOO?" zakoktala a já jsem se jí musela jen smát.
"Neřeš to a už pojď." Zamkla jsem za sebou a nastoupili jsme do taxíku, který nás odvezl do našeho oblíbeného klubu. Bavili jsme se, tancovali jsme. Bylo to jako předtím. I přesto, co všechno zlého mi udělal Peter, tak mi chyběl. Nikdy bych neřekla, že mi někdy zrovna on bude chybět, ale bylo to tak.
Linda šla tancovat s nějakým klukem a já seděla u baru sama. Ke mně si přisedl pohledný muž a začal si semnou povídat. Byl dost podobný Peterovi.
Linda s tím klukem přišli k nám. Ke mně a k Aaronovi. Pili jsme a já byla dost opilá. Opravdu sjem se divila, že mi nalejvali, když mi je 20! No, to je teď jedno. Bili jsme všichni hrozně olipí a já udělala hroznou věc. Linda s tím klukem odešli už pryč z baru a já tam s Aaronem zůstala sama.
"Můžu se tě na něco zeptat?" řekl Aaron svým okouzlujícím melodickým hlasem.
"No?"
"Máš kluka?"
V tuhle chvíli jsem nevěděla, co mám odpovědět. Nemám kluka. Mám přítele. To už je něco víc. Ale udělala jsem věc, kterou doteď nechápu.
"Ne, nemám . A ty máš holku?"
"Nee. Poslyš. Nechceš jít támhle?" řekla u ukázal na záchodky.
*
*
*
*
Ráno jsem se probudila doma. U Shannona. Nic jsem si nepamatovala. Jen tu poslední větu: "Nee. Poslyš. Nechceš jít támhle?"
"Sakra! Jak se jmenoval ten kluk?! Kam jsem s ním šla?" neustále jsem si tohle říkala a tloukla si rukou do hlavy. Vstala jsem z postele a šla se vysprchovat. Shannonův kartáček byl v kalíšku. To znamenalo jediné! Už se vrátil!
Nakonec jsem se nevysprchovala a běžela hned dolů. Tam už čekal Shannon se snídaní.
"Ahoj miláčku. Jak si se vyspinkala? Vrátil jsem se asi pře půl hodinou a udělal jsem ti snídani. Dáš si kávu?" zeptala se mě a já přikývla.
"Jak dlouho budeš doma?" zeptala jsem se ho.
"Teď už každej den. Celej měsíc." Řekl nadšeně a já taky zajásala. Ikdyž jsem se furt nemohla zbavit té myšlenky, jak jsem se ocitla v "naší" posteli a co jsem včera vyváděla s tím klukem.
"Aaron!" zařvala jsem a Shannon na mě jen vykulil oči.
"Cože?"
"ehee.. mNo." Neměla jsem slov. Nevěděla jsem co říct.
"To je novej přítel Lindy. Znáš Lindu, že jo?"
"No jasně. Lásko, nechtěla by si se jít vykoupat?Teď?"
"No konečně!! Já už myslela, že tenhle super plán se jít vykouupat po snídani nikdy nepadne."
"Takže pudeš?"
"Jasně." Mrkla jsem na něj a šla si nahoru oblíct plavky. Shannon přišel za mnou do ložnice zrovna když jsem na sobě neměla nic. Přišel ke mně blíž a začal mě líbat a tahat k posteli.
"Tak chceš se jít koupat nebo né?" zeptala jsem se ho odtrhla jsem si ho od sebe.
"Jenže když tě vidím takhle, tak nemůžu se jít přece koupat." Odpověděl mi a začal položil mě na postel. Všechno se schylovalo k sexu. Konečně! Už jsem s ním neměla sex ani nepamatuju. Pořád koncertoval!
Po úžasném sexu jsme se šli už konečně vykoupat do bazénu.
Odpoledne mě Shannon vzal na takovou menší louku. Dost osamělou louku. Vybalil svačinu a začali jsme jíst. Bylo to krásné odpoledne. Povídali jsem si o všem možným. Ale já pořád nemohla přestat myslet na Aarona. Hrozně jsem si to vyčítala. Co když jsem s ním spala?
"Christine?"
"Ano? Stalo se něco? Že mluvíš tak.. tak divně."
"Nic. Já jen. Něco pro tebe mám." Řekl a začal hrabat v kapse a vytáhl z ní malou krabičku.


A tohle je co?? o.O :DDD

18. září 2011 v 17:44 | Summer_Echelon |  30 Seconds To Mars

Také malé upozornění

17. září 2011 v 13:38 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Takže, chtěla bych jen oznámit. Že po dlouhé době, se tu už konečně objeví další díl Koncertu. Dále bych také chtěla říct, že bych chtěla začít novou Storku.. :)) Takže.. takže.. :D :D Již brzy: KONCERT+NOVÁ STORY ;)

Dobrou noooc ♥ ! :DD

9. září 2011 v 23:39 | Summer_Echelon |  30 Seconds To Mars

Koncert 12

4. září 2011 v 17:08 | Summer_Echelon |  My stories ♥
Christine:
Konečně jsem byla zase s ním. To, co se v posledních hodinách událo, je neuvěřitelné. Kdyby mi někdo před měsícem řekl, že budu spát vedle Shannona Leta, že mě bude milovat, tak se mu vysměju.
Ležela jsem vedle něho a přemýšlela, co bude dál. Jenže z mého přemýšlení o růžové budoucnosti mě pořád vyrušovalo to znásilnění. Byl to Peter? Byl to on? Opravdu by byl schopnej něco takovýho udělat? V mém snění mě přerušila další věc. Někdo zvonil. Je 23:50! Kdo v tuhle dobu, může zvonit na zvonek? Vzala jsem si župan a seběhla dolů. Když jsem chtěla vzít za kliku, uvědomila jsem si, že za těmi dveřmi může být Peter. Vyběhla jsem schody za Shannonem. Toho zvonek samozřejmě neprobudil. Po dlouhém boji, jsem ho zbudila a řekla jsem mu, že dole asi stojí Peter. Ten jako smyslu zbavený běžel dolů a já běžela za ním. U dveří mě chytil za ruku a otevřel dveře. Byl to on! Peter!
"Co tady děláš?!" zařval Shannon na Petera.
"Coo-oo jáá tady děláám? Eheeee.." Sotva mluvil, protože byl dost napitý!
"Já jsem… Přišel.. Já jsem se chtěl jenom z-zzeptat, jestli se ti to Chrtistine líbilo?" vysoukal ze sebe a já málem omdlela. Byl to doopravdy on! On mě znásilnil společně s dalšími hajzli!
"To si byl ty? Ty si jsi mi to udělal! Proč mě nenecháš žít??!"
"Hm, Nechám. Ale tohle nebylo na posledy! Ještě si to kdy zopáknem né? Pamatuj co jsme ti řekli, řekneš to policajtům a je s tebou konec, jasný? A mimochodem, jste nechutní! Vy dva, jak se držíte za ruku. Tss. Hnus!" řekl Peter plynule a pak se došlapal k autu, do kterého nasedl na místo spolujezdce a auto odjelo.
"Shannon! Já mám strach! Já s tím nemůžu žít! Tohle není prej naposledy! Klidně to můžou udělat znovu!"
"Christine! Klid! Klid! Uklidni se! Všechno bude v pohodě! Věř mi!"
"Je hodně hodin. Půjdeme si lehnout?" navrhla jsem.
"No. Můžem. Ale musím tě tam odnést." Usmála jsem se a on mě vzal do náruče a odnesl do postele.
"Dobrou noc lásko." Vypadlo ze mě a zhasla jsem lampičku na mé straně u postele.
"Lásko? Christine? Ukaž! Ukaž mi čelo! Musím si ověřit jestli necháš horečku! Áno! Máš horečku!" oba jsme se smáli a Shannon mě začal lochtat.
"Tak dost! Dost!Už mě nelochtej! Nebo půjdu spát vedle do pokoje!"
"Jo?? Můžeš to skusit ale já tě tam nepustim."
"Myslíš?" vytrhla jsem se mu a utíkala do vedlejšího pokoje. Tam jsem se zamkla a lehla si na postel. Potichu jsem se mu smála. Když přiběhl a začal bušit na dveře.
"OTEVŘI!"
"Nebo co?" smála jsem se.
"Nebo si jdu lehnout do ložnice."
"Tak dobrou puso!" křikla jsem a slyšela jsem jak odchází.
Chvilku jsem ležela, ale pak jsem chtěla vstát a jít zase za ním. Ale usnula jsem.
Asi ve 3 hodiny ráno mě probudila bouřka. Od malička jsem měla strach z bouřek. Vstala jsem, odemkla dveře a rozeběhla se za Shannym. Trvalo mi dlouho než jsem ho zbudila, ale přece jenom se mi to podařilo.
"Shanny? Lásko? Já mám strach."
"Neboj. Pojď ke mně. U mě seš v bezpečí." Řekl rozespale a přitiskl si mě k sobě. Netrvalo dlouho a zase jsem usnula.
Ráno jsem se probudila a vedle mě Shannon nebyl. Vstala jsem, šla jsem do koupelny, kde jsem si umyla obličej vyčistila zuby…
Sešla jsem dolů a v kuchyni nikdo nebyl. V obýváku nikdo nebyl. V garáži nikdo nebyl. Začal jsem mít o Shannona strach. Chtěla jsem si jít udělat nějakou snídani, ale vyrušil mě zvonek.
Měla jsem strach otevřít a proto jsem zařvala: "kdo to je?"
"To jsem já! Láska! Shannon! Tvoje pusinka!"
Začala jsem se smát a otevřela mu. V každé ruce měl jednu tašku s jídlem.
"Já jsem nevěděl, jestli mám zvonit, protože jsem si myslel, že budeš ještě spát. Ale já jsem si nevzal klíče. Takže bych stejně zazvonil. Tady jsem nám přinesl něco málo k jídlu."
"Něco málo? Tohle je tak na půl roku Shannon!" řekla jsem mu a pomohla mu s tim do kuchyně. Vybalili jsme to a já začal dělat lívance.
Nandala jsem nám na talíř a sedli jsme si ke stolu.
"Ty, Christine. Můžeš mi vysvětlit tu dnešní noc?"
"Co jako?"
"NoOO.. Řekla si mi lásko a potom puso a .."
"Ano miláčku. Tak už začni jíst."
Chvilku na mě udiveně koukal, zakroutil hlavou, usmál se a začal jíst.
Po snídani jsme šli do obýváku a koukali na televizi.
**
**
**
**
**
Dny ubíhali a už jsem byla s Shannonem měsíc.

THIS IS WAR ! ♥

2. září 2011 v 16:14 | Summer_Echelon |  30 Seconds To Mars